Samy mámy.cz

Situace sólo matek

Situace nezaměstnaných sólo matek se závislými dětmi do 6 let věku

Každé čtvrté dítě v České republice žije v rodině jen s jedním rodičem, zpravidla s matkou (ať už z důvodu ovdovění, rozvodu, či rozhodnutí ženy mít dítě bez partnera).

Že jde u sólo rodičů z naprosté většiny o ženy, je způsobeno především v České společnosti stále převažujícím, tradičním modelem uspořádání rodinných rolí. V praxi to pak znamená např. 90% svěřování dětí po rozvodu do péče matek.

Životní úroveň sólo matek s dětmi se průběžně snižuje v poměru k životní úrovni zbytku populace. Statistiky hovoří o tom, že 40 % neúplných rodin s dětmi je ohroženo chudobou a nízkou životní úrovní, zhruba polovina těchto rodin se pohybuje pod hranicí 1,5 násobku životního minima.

Pracovat je stále a tradičně nejčastější strategií přežití, kterou ženy v čele neúplných rodin volí. Matky závislých dětí v čele neúplných rodin jsou častěji ekonomicky aktivní než matky závislých dětí z úplných rodin. Mezi ekonomicky aktivními sólo matkami je ale významný podíl nezaměstnaných žen: zatímco v úplných rodinách jich je 7,7 %, v neúplných rodinách 13,6 %.

Zjištění z našich i zahraničních výzkumů potvrzují, že sólo matky čelí mnohdy krizové ekonomické situaci, která je doprovázena a zčásti i způsobena jejich péčí o děti, znevýhodněním na pracovním trhu a nízkými pracovními zkušenostmi způsobenými přerušením pracovní aktivity z důvodu narození dítěte či dětí. Matky tuto situaci často řeší přibíráním dalších nekvalifikovaných či málo kvalifikovaných brigád, případně se obrací o pomoc na své rodiče. Výživné, které dostávají v případě rozvodu od otce dětí, zpravidla nepokryje ani polovinu nákladů na výchovu dětí, v mnoha případech ještě mnohem méně.

Navzdory značně pomýlenému veřejnému přesvědčení, že sólo matky spokojeně existují ze sociálních dávek, nejsou sólo matky v současnosti v sociálním systému skoro nijak zvýhodněné (oproti ostatním matkám mají pouze nárok na o 5 % vyšší sociální příplatek, což znamená o několik desetikorun měsíčně více a mohou o 7 dní déle pobírat podporu při ošetřování nemocného dítěte).

Jak konkrétně vypadá česká sociální záchranná síť pro osamělé matky? Jedinou „plošnou dávkou“ je v podstatě rodičovský příspěvek do 2, 3, max. 4 let věku dítěte. Po skončení mateřské dovolené, kdy žena dostává 69 % svého předchozího platu (s maximální denní hranicí 963 Kč) a která trvá 28 týdnů, může matka nastoupit na rodičovskou dovolenou. Během ní i po jejím skončení má nárok buď na 11400,- Kč, 7600,- Kč nebo 3800,- Kč měsíčně, ovšem pouze pokud celodenně pečuje o dítě, nebo zajistí péči o dítě jinou zletilou osobou. V závislosti na příjmu má dále nárok na přídavek na každé dítě (příjem nesmí přesahovat 2,4 násobek životního minima domácnosti), případně na sociální příplatek a na příspěvek na bydlení. Celkový součet těchto dávek ovšem nemusí vůbec dosáhnout životního minima domácnosti osamělé matky. Pro doplnění životního minima může pak využít pomoc formou dávek sociální péče.

Jak rodičovský příspěvek, tak dávky životního minima však nemohou pokrýt ani minimální potřeby neúplné rodiny. Proto je pracovní aktivita sólo matek životní nutností.

V České republice jim však tuto aktivitu komplikuje mnoho faktorů. V první řadě jsou to překážky společné pro všechny ženy na pracovním trhu - nižší platové ohodnocení vzhledem k mužům a diskriminace při přijímání do zaměstnání a v kariérním postupu z důvodu péče nebo potenciální péče o děti. Dále jsou zde překážky, kterým jsou vystaveny všechny ženy-matky. Jedná se např. o nedostatek míst s flexibilními pracovními režimy a zkrácených úvazků. Přítomnost dětí v domácnosti částečně nebo úplně omezuje čas, jejž má žena k dispozici pro pracovní aktivitu. Její zaměstnání pak závisí na dostupnosti služeb péče o děti. Těchto služeb je však především pro věkovou skupinu nejmladších dětí (1 – 3 roky) katastrofální nedostatek. Stejně tak u předškolních dětí, v současné době nabídka dostupných služeb zdaleka nepokrývá poptávku. V případě sólo matek jsou výše uvedené problémy ještě akcentovány faktem, že žena nese často plnou zodpovědnost jak za ekonomické zajištění rodiny, tak za péči o děti, a nemůže se o své povinnosti s nikým podělit.

V České republice patří podle sociologických průzkumů osamělé ženy s malými dětmi ke skupině nejobtížněji, dlouhodobě a opakovaně shánějící zaměstnání.

Projekt je tedy zaměřen na podporu této výrazně znevýhodněné skupiny obyvatel.


validní xhtml a CSS